4.4
Evidence valutových a devizových operací
Ing. Josef Horák, Ph.D.
Název účetní jednotky:
Označení:
Číslo:
Zpracoval:
Kontroloval:
Platnost:
Závaznost:
Datum vydání:
Vydává:
Nahrazuje:
Doplňuje:
Počet stran:
Přílohy:
Struktura vnitřního předpisu o valutových a devizových operacích je zaměřena na:
1. Souběžné účtování v české a cizí měně
2. Kurzy pro přepočet cizí měny na českou – k datu účetního případu (aktuální, pevný kurz) a k rozvahovému dni
3. Kurzové rozdíly v účetní závěrce
Jedna z možných variant:
1. Souběžné účtování v české a cizí měně
§ 4 odst. 12 ZoÚ:
"Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny.
V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen "cenný papír“) a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, je vyjádřen v cizí měně."
Účetnictví se vede v peněžních jednotkách české měny a v případech stanovených v § 4 odst. 12 ZoÚ, v platném znění, se vede současně i v cizích měnách.
Varianty:
A)
Účetní software umožňuje účtování obou měn v hlavní knize.
B)
V hlavní knize je účtováno pouze v Kč, devizové hodnoty jsou tam doúčtovány ručně.
C)
V účetnictví je účtováno pouze v Kč, devizové hodnoty jsou uváděny pouze v deníku (pokladní deník, deník došlých faktur apod.).
2. Kurzy pro přepočet cizí měny na českou
Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění:
-
v průběhu účetního období – k okamžiku uskutečnění účetního případu,
-
ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurz devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet poslední známý kurz vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou nebo kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.
2.1. Účtování kurzových rozdílů v průběhu roku – k okamžiku uskutečnění účetního případu
Varianty:
A)
Aktuální kurz ke dni uskutečnění účetního případu, kterým je:
-
u vydaných faktur den vystavení faktury,
-
u přijatých faktur den přijetí faktury,
-
u pokladních operací den uvedený na pokladních příjmových nebo výdajových dokladech,
-
u bankovních operací den uvedený na výpisu ....
Specifické případy:
-
Kurzy používané u přijatých faktur za pořízení zboží v rámci EU (dle DPH).
-
Kurzy ve valutové pokladně řeší vnitřní předpis "Zásady vedení pokladny".
-
Kurzy používané při vyúčtování zahraniční pracovní cesty řeší vnitřní předpis "Pracovní cesty, cestovní náhrady".
-
Kurzy pro přepočet cizí měny na českou u cenných papírů a podílů řeší vnitřní předpis "Cenné papíry a podíly".
B)
Pevný kurz, kterým se rozumí kurz
Varianty:
-
měsíční,
-
čtvrtletní,
-
pololetní,
-
roční,
vyhlášený ČNB k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán.
Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období.
Pevný kurz je možno i průběhu stanovené doby změnit (vždy musí být uvedeno ve vnitřním předpisu). Pevný kurz musí být změněn vždy v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny.
Specifické případy:
-
Kurzy používané u přijatých faktur za pořízení zboží v rámci EU (dle DPH).
-
Kurzy ve valutové pokladně řeší vnitřní předpis č... "Zásady vedení pokladny".
-
Kurzy používané při vyúčtování zahraniční pracovní cesty řeší vnitřní předpis č... "Pracovní cesty, cestovní náhrady".
-
Kurzy pro přepočet cizí měny na českou u cenných papírů a podílů řeší vnitřní předpis č... "Cenné papíry a podíly".
C)
Použití různého kurzu dle jednotlivých účetních dokladů – například:
-
u vydaných faktur bude používán aktuální kurz ke dni vystavení faktury,
-
u pokladních operací bude používán pevný čtvrtletní kurz atd.
Specifické případy:
-
Kurzy používané u přijatých faktur za pořízení zboží v rámci EU (dle DPH).
-
Kurzy ve valutové pokladně řeší vnitřní předpis "Zásady vedení pokladny".
-
Kurzy používané při vyúčtování zahraniční pracovní cesty řeší vnitřní předpis "Pracovní cesty, cestovní náhrady".
-
Kurzy pro přepočet cizí měny na českou u cenných papírů a podílů řeší vnitřní předpis "Cenné papíry a podíly".
Rozdíly, které vznikly z důvodu jiného kurzu, než jaký byl použit v okamžiku zaúčtování pohledávky nebo závazku apod., vyúčtujeme do finančních nákladů na účet 563 – Kurzové ztráty nebo do finančních výnosů 663 – Kurzové zisky.
Kurzové rozdíly při postupném splácení pohledávek a dluhů se účtují při platbě (inkasu) na vrub finančních nákladů nebo finančních výnosů:
Varianty:
A) k okamžiku platby,
B) až ke konci rozvahového dne (nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka).
Kurzové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně a o nichž není dosud účtováno, se účtují, nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41. Na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kurzové rozdíly v okamžiku zaúčtování příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou. Aktiva a závazky podle věty první musí splňovat podmínky platné pro zajišťovací derivát; přestanou-li splňovat uvedené podmínky, postupuje účetní jednotka od tohoto okamžiku podle § 60 odst. 1 až 4 PVZÚ, vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2.2. Účtování kurzových rozdílů ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka (dále jen ke konci rozvahového dne)
Pro přepočet devizových zůstatků ke konci rozvahového dne se použije platný kurz ČNB.
Kurzové rozdíly zjištěné ke dni sestavení účetní závěrky se účtují (s účinností od 1. 1. 2002) na vrub příslušných účtů finančních nákladů (účtová skupina 56) nebo ve prospěch finančních výnosů (účtová skupina 66).
Kurzové rozdíly cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne považují za součást ocenění reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.
V případě, kdy nebude cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů (skupina 41x).
Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje výsledkově (na vrub finančních nákladů nebo ve prospěch finančních výnosů).
3. Kurzové rozdíly v účetní závěrce
Zatímco v účetnictví je třeba respektovat při účtování náklady (kurzové ztráty) a výnosy (kurzové zisky), v účetní závěrce je dovoleno vzájemně zúčtovat kurzové rozdíly.
Pravidla jsou vymezena vnitřním předpisem "Vzájemné zúčtování".
Komentář:
Způsob účtování
Je třeba rozhodnout o způsobu současného zachycení české i cizí měny.
Kurzy při přepočtu
Majetek a závazky v cizí měně se přepočítávají na českou měnu:
1. v průběhu účetního období – k okamžiku uskutečnění účetního případu,
2. ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka
ad 1. je třeba rozhodnout den uskutečnění účetního případu u konkrétních účetních operací (pokud není tento okamžik vymezen ve vnitřním firemním předpisu o oběhu účetních dokladů),
dále je třeba rozhodnout o používání aktuálního nebo pevného kurzu podle jednotlivých typů účetních dokladů.
ad 2. ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se použije vždy platný kurz ČNB.
Kurzové rozdíly ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub (MD) příslušných účtů finančních nákladů nebo ve prospěch (Dal) finančních výnosů. Specifickým případem jsou cenné papíry.
Upozornění:
-
Nesmíme opomenout do účtového rozvrhu zahrnout analytické účty podle jednotlivých druhů měn pro účty, kterých se týká účtování v cizích měnách.
-
V účetní závěrce je dovoleno vzájemně zúčtovat kurzové rozdíly.
Interpretace Národní účetní rady
Národní účetní rada (dále jen "NÚR") je nezávislou odbornou institucí, jejímž primárním cílem je podporovat odbornou způsobilost a profesní etiku při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Její snahou je poskytnout účetní jednotce odborný názor na praktickou aplikaci českých účetních pravidel tak, aby bylo možné zajistit, že účetní závěrka sestavená na základě českých účetních předpisů, bude podávat co nejlépe věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci příslušné účetní jednotky.
V rámci svých interpretací se NÚR zaměřila i na oblast zachycení účetních transakcích v cizí měně. Konkrétně se jedná zejména o následující interpretace:
I-37 Časové rozlišování a cizí měna
I-42 Cizoměnové pohledávky s opravnou položkou
I-43 Poskytnuté zálohy v cizí měně
I-47 Přijaté zálohy v cizí měně
V IntepretacI "I-37 Časové rozlišování a cizí měna" se řeší otázka, zda zůstatky účtů časového rozlišení vyjádřených v cizí měně se mají k datu účetní závěrky přepočítávat závěrkovým kursem.
Zde uvádí NÚR…