dnes je 3.7.2022

Input:

Pohledávky po splatnosti

1.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.1
Pohledávky po splatnosti

Ing. Zdenka Cardová, Ing. Jindřich Carda, Ing. Josef Horák, Ph.D.

Název účetní jednotky:

Označení:

Číslo:

Zpracoval:

Kontroloval:

Platnost:

Závaznost:

Datum vydání:

Vydává:

Nahrazuje:

Doplňuje:

Počet stran:

Přílohy:

Struktura vnitřního předpisu o pohledávkách po splatnosti je zaměřena na:

1. Tvorbu opravných položek k pohledávkám (účetní a daňové řešení)

2. Použití (čerpání) opravných položek k pohledávkám

3. Účtování o opravných položkách

4. Odpis pohledávek (účetní a daňové řešení)

5. Promlčení pohledávek

Jedna z možných variant:

Při řešení pohledávek po splatnosti je třeba vycházet ze stavu podle jednotlivých pohledávek (případně skupin) a řešit, zda tento stav je trvalého či přechodného charakteru.

V případě přechodného charakteru se nejistota v zaplacení celé částky nebo její části řeší pomocí opravných položek k pohledávkám. Jestliže je jisté, že pohledávka nebude zaplacena, potom je třeba ji odepsat.

1. Tvorba opravných položek k pohledávkám

Tvorba opravných položek k pohledávkám bude v závislosti na lhůtě jejich splatnosti v kombinaci s tvorbou daňově účinných opravných položek dle zákona o rezervách:

1.1. Účetní řešení pohledávek po splatnosti (opravné položky k pohledávkám)

Účetní opravné položky jsou tvořeny po tvorbě zákonných opravných položek tak, aby celková opravná položka včetně zákonné opravné položky činila alespoň:

a) 25 % hodnoty pohledávky při 6 měsících po lhůtě splatnosti,

b) 50 % hodnoty pohledávky při 12 měsících po lhůtě splatnosti,

c) 75 % hodnoty pohledávky při 18 měsících po lhůtě splatnosti,

d) 100 % hodnoty pohledávky při 24 měsících po lhůtě splatnosti.

1.2. Daňové řešení pohledávek po splatnosti (opravné položky k pohledávkám):

Opravné položky k pohledávkám řeší zákon o rezervách (č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v § 8 ZoR, § 8a, § 8b, § 8c (tzv. zákonné opravné položky):

§ 8: opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení,

§ 8a: opravné položky vytvářené k pohledávkám nepromlčeným, jejichž splatnost nastala po 31. 12. 1994 – postupné vytváření opravných položek,

§ 8b: opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za clo

§ 8c: opravné položky k pohledávkám do 30 000 Kč.

Zákonné opravné položky jsou k příslušné pohledávce tvořeny přednostně před opravnými položkami účetními.

2. Použití (čerpání) opravných položek k pohledávkám

Opravné položky se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci, nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za daňově účinný náklad.

3. Účtování o opravných položkách

Tvorba opravných položek se účtuje na vrub nákladů a opravná položka se sníží, popřípadě zruší, vyúčtováním ve prospěch nákladů, pokud inventarizace v následujícím období neprokáže opodstatněnost její výše (§ 55 PVZÚ).

V příloze v účetní závěrce bude uveden způsob stanovení opravných položek k majetku, s uvedením zdroje informací pro stanovení výše opravných položek v souladu s tímto vnitřním předpisem.

4. Odpis pohledávek

V případě přechodného charakteru se nejistota v zaplacení celé částky nebo její části řeší pomocí opravných položek k pohledávkám. Jestliže je jisté, že pohledávka nebude zaplacena, potom je třeba ji odepsat na vrub nákladů. Při daňových souvislostech je třeba respektovat zákon o daních z příjmů.

Daňové řešení pohledávek po splatnosti (odpis pohledávek):

Odpis pohledávky je buď jednorázový (§ 24 odst. 2 písm. y) ZDP) nebo odpis pohledávky při jejím postoupení (řeší § 24 odst. 2 písm. s) ZDP).

5. Promlčení pohledávek

Promlčecí doba pohledávek, která má vliv na tvorbu opravných položek a odpis pohledávek, se v souladu s občanským zákoníkem sjednotila na 3 roky, ale je možnost tuto dobu smluvně modifikovat v rozmezí 1 roku až 15 let (dle § 629 a § 630 NOZ).

Počátek promlčecí doby vymezuje § 619 až § 628 NOZ.

Komentář:

Jedním z nástrojů vyjadřujících v účetnictví zásadu opatrnosti je účtování o opravných položkách. Základní význam opravných položek v účetnictví je co nejvěrnější vyjádření majetku a výsledku hospodaření firmy.

Opravné položky je možno tvořit k účtům majetku na základě výsledků inventarizace a výhradně v případě přechodného snížení ocenění majetku.

Opravné položky u pohledávek v rámci jejich tvorby je nutno důsledně rozlišovat:

  • tvorbu zákonných (daňově uznaných) opravných položek,

  • tvorbu účetních opravných položek.

Účtování o účetních opravných položkách je závislé na podrobné analýze každé jednotlivé pohledávky s určením možností její dobytnosti či nedobytnosti.

Tato analýza musí vycházet z inventarizace pohledávek jejich odsouhlasením s dlužníky firmy, a to buď dopisy, nebo zápisy z osobního jednání s dlužníky. Rozpuštění takto vytvořených opravných položek je možno vyúčtovat teprve po definitivním právním dořešení každé dané pohledávky, nebo s možností využití jiného způsobu účtování (např. daňový odpis).

V rámci roční inventarizace majetkových účtů bude kladen důraz nejen na porovnání skutečného stavu s účetnictvím, ale i na ocenění majetku.

Na základě zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, v platném znění, se vytvářejí:

  • opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 8 ZoR),

  • opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 (§ 8a),

  • opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za clo (§ 8b),

  • opravné položky k pohledávkám do 30.000 Kč dle podmínek vymezených v § 8c.

Opravnými položkami se rozumí opravné položky

  • vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zákona o účetnictví. Rozvahovou hodnotou pohledávky se rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu);

  • opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně.

Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek.

Kdy lze tvořit opravné položky je vymezeno tímto zákonem v § 2.

Opravné položky mohou tvořit poplatníci daně z příjmů právnických osob také u pohledávek, o kterých:

  1. bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví snížením zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, nebo
  2. bylo v důsledku oprav minulých období v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření.

V souladu s tímto ustanovením postupují také poplatníci daně z příjmů fyzických osob u pohledávek, které byly při jejich vzniku zaúčtovány podle právních předpisů upravujících účetnictví.

V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu.

Doplněné ustanovení lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

§ 8:

Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona, spojí-li soud s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o povolení oddlužení, a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly přihlášeny.

Byla-li povolena reorganizace, namísto přihlášky pohledávky postačí, že dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých dluhů podle zvláštního právního předpisu. K pohledávkám vyloučeným v § 2 odst. 2 nebo k pohledávkám vzniklým mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení.

Opravné položky se zruší zejména v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení. Jestliže pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku

Nahrávám...
Nahrávám...