Základní vymezení účetní závěrky
Ing. Josef Horák, Ph.D.
Dle § 1 odst. 2 ZoÚ, zákona o účetnictví, se účetní jednotkou rozumí veškeré:
-
právnické osoby se sídlem na území České republiky;
-
zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky podnikající či provozující jinou činnost dle zvláštních právních předpisů;
-
organizační složky státu;
-
fyzické osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku jako podnikatelé;
-
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, za předpokladu, že jejich obrat dle zákona o dani z přidané hodnoty včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu v rámci jejich podnikatelské činnosti, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč;
-
ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého vlastního rozhodnutí;
-
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, za předpokladu, že alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti již je účetní jednotkou;
-
ostatní fyzické osoby, které mají povinnost vést účetnictví na základě zvláštního právního předpisu;
-
svěřenské fondy dle občanského zákoníku;
-
fondy obhospodařované penzijní společností (dle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření);
-
investiční fondy bez právní osobnosti (dle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy);
-
subjekty, kterým byla stanovena povinnost sestavit účetní závěrky na základě zvláštního právního předpisu nebo které jsou účetní jednotkou dle zvláštního právního předpisu.
Účetní jednotky povinně sestavují účetní závěrku za příslušné období. Zároveň musí mít účetní jednotka na paměti, že v souladu s kategorizací účetních jednotek se musí zařadit do správné kategorie. Na základě příslušné kategorie jsou pak stanoveny další podmínky a požadavky na zpracování a zveřejnění účetní závěrky.
Zákon o účetnictví stanovuje kritéria pro zařazení účetní jednotky do příslušné kategorie. Může se jednat o mikro účetní jednotku, malou účetní jednotku, střední účetní jednotku či velkou účetní jednotku. Pro správné zařazení musí účetní jednotka brát v úvahu celkovou netto hodnotu aktiv, dále roční úhrn čistého obratu a v neposlední řadě i přepočtený evidenční počet zaměstnanců tak, jak je zobrazeno v Tabulce č. 1.
Tabulka č. 1
Účetní jednotka, která vznikne nebo zahájí činnost, si v příslušném účetním období sama zvolí kategorii účetní jednotky na základě svého kvalifikovaného odhadu. V rámci kvalifikovaného odhadu musí predikovat netto hodnotu aktiv za první účetní období. Následně musí odhadnout roční úhrn čistého obratu za své první účetní období a předpokládaný přepočtený počet zaměstnanců. Realizovanému odhadu přizpůsobí rozsah i způsob sestavení účetní závěrky včetně dodržení zveřejňovací povinnosti v obchodním rejstříku ve sbírce listin za první účetní období.
Účetní jednotka, která již byla zařazena do účetní kategorie v předcházejícím účetním období, musí vždy na konci každého účetního období opětovně testovat, zda nepřekročila nebo přestala překračovat 2 hraniční hodnoty tak, jak bylo uvedeno v Tabulce č. 1. Pokud by došlo k překročení minimálně 2 hraničních hodnot, musí účetní jednotka od počátku příštího účetního období změnit kategorii účetní jednotky a dodržet tak veškeré požadavky na rozsah a způsob sestavení účetní závěrky a zveřejňovací povinnost za dvě po sobě bezprostředně jdoucí období.
Zákon o účetnictví člení účetní závěrku na:
-
Řádnou účetní závěrku, která se sestavuje vždy na konci účetního období v závislosti na tom, zda je účetním obdobím kalendářní či hospodářský rok.
-
Mimořádnou účetní závěrku, jež je sestavena ve specifických mimořádných okamžicích (např. rozdělení účetní jednotky, její likvidace apod.).
-
Mezitímní účetní závěrku, jež představuje typ účetní závěrky, kterou účetní jednotka…